Diastáza – můj test 70 denní výzvy MAMACORE

Diastáza, neboli rozestup břišních svalů, je velmi častým problémem žen po porodu. Já o diastáze poprvé slyšela od kamarádky Míši několik měsíců po narození naší nejstarší. Přesně si pamatuju, jak jsme s Míšou šly po Kraví hoře a ona mi říkala, jestli jsem si kontrolovala diastázu. Vůbec jsem tehdy nevěděla, o čem mluví. V porodnici mi o rozestupu břišních svalů neřekli ani slovo, žádná kontrola, nebo rozhodně ne taková, o které bych věděla. Žádné tipy na cvičení, žádné doporučení na zavinování břicha, prostě nic…

Když mluvila Míša o diastáze, trochu jsem si myslela, ze je to nějaká blbina, nějaká novinka se kterou někdo přišel a vymyslel na ni cviky, aby mohl vydělávat…vůbec mě tehdy nenapadlo se diastázou u sebe jakkoli zabývat. Břicho se mi po prvním porodu celkem rychle spravilo, zůstalo pár strií, ale jinak cajk 😊.

Po druhém porodu už to bylo horší, břicho se nechtělo zpátky stáhnout, pořád jsem vypadala tak nějak těhotně…kamarádka jogínka mi tehdy říkala na koupáku, že si myslí, že diastázu mám, ale já lenoch to zase neřešila a s vidinou třetího plánovaného dítěte se na jakékoli cvičení vykašlala.

Po třetím porodu, který byl navíc císařským řezem, se mi už ten pohled do zrcadla vážně nelíbil a hlavně jsem dostala strach z vedlejších neduhů, jež s sebou diastáza přináší. Bolesti zad, problémy s páteří, riziko vzniku pupeční kýly, trávicích obtíží či problémů s pánevním dnem…

Na radu další kamarádky jsem se tentokrát vyhecovala, a i když jsem naprosto necvičící tip, začala jsem cvičit 70 denní výzvu MAMACORE. Nejdřív jsem si tedy zkusila týdenní výzvu zdarma, a protože se mi cvičení líbilo, pokračovala jsem dál v ostré výzvě.

A co se mi teda na cvičení líbilo? Byla to především jednoduchost, dobré vysvětlení cviků a malá časová náročnost. Každý týden se v MAMACORE cvičí stejná sestava, na začátku se ji krásně naučíte a pak 7 dní cvičíte. Po týdnu se vždy jeden cvik vymění, za trochu obtížnější, čímž se sestava postupně stává dynamičtější a účinnější. Líbilo se mi, že se do ničeho nejde rychle, na nic se nespěchá. První týdny cvičení jsou spíše o dýchání a soustředění se na perfektní provedení cviku. K nácviku sestavy slouží edukační videa, jakmile se člověk cvik dokonale naučí, pustí si celou cvičební sestavu. Během cvičení trenéři neustále připomínají, na co si dát pozor, na co se soustředit, jak dýchat…

Malá časová náročnost byla pro mě jednou z hlavních motivací pro MAMACORE výzvu. Maminka tří dětí těch volných chvil moc nemá a za situace, kdy ještě ani nefungují školky, by pro mě například hodinové cvičení opravdu nebylo. Cvičila jsem tak většinou večer, často třeba u uspávání dětí, nebo když šly s manželem na chvíli ven. Cvičení má kolem 20 minut, což se mi vždy během dne nějak najít podařilo.

Musím se pochválit, že jsem až na dva dny, opravdu cvičila každý den, celých 70 dní. Ty dva dny bez cvičení jsme byli u kamarádů na návštěvě a to mi přišlo blbé si tam v obýváku rozbalit karimatku :-D.

A mé pocity ze cvičení? Už po pár dnech jsem vnímala, že si víc uvědomuji své tělo a víc se soustředím na jeho správné držení. Já mám teda obecně problém, že se dost hrbím, ale takto jsem se alespoň častěji snažila rovnat. Po pár týdnech se mi hodně zlepšily záda, už mě tolik nebolely a cítila jsem se kupodivu méně unavená. Kolikrát mi večer po cvičení bylo líp a měla jsem víc energie než před tím. No a to hlavní, proč jsem do výzvy šla – diastáza. Ta se mi zlepšila ze tří prstů na jeden. Není to tedy stále dokonalé, ale určitě je to o hodně lepší. Navíc jsem si po těch skoro třech měsících na pravidelné cvičení tak zvykla, že už budu asi cvičit pořád. Je to fajn a člověk se cítí líp 😊.

Tak to zkuste taky, za 7 denní výzvu nic nedáte, je zdarma a můžete si vyzkoušet, zda vám styl cvičení MAMACORE vyhovuje.

Zkuste to zde.