Můj muž v pondělí odjel na týdenní ozdravný pobyt na Šumavu. Jako hasič má totiž po 15 odsloužených letech každý rok nárok na 14 dní ozdravného volna k dovolené navíc. Já mám zatím na rodičáku odslouženo jen sedm let, což znamená, že si budu muset pořídit ještě aspoň tři další děti, abych měla nárok se jet ozdravovat. …
Je to pár dní zpátky, kdy jsem po klasickém ranním maratonu s buzením, krmením, přebalováním, čištěním, oblékáním a konečně rozvedením dětí do školky a školy zůstala sama jen s nejmenším kouskem a dostala jsem takový prima nápad, zajít si do kavárny pro kafe s sebou, protože to ranní, teď už nepochybně zcela studené, zůstalo stát bez tknutí u …
Včera se mi stala taková věc. Vyzvedávala jsem dceru z družiny, za ruku jsem držela mladšího syna a paní družinářka se mě při předávání dcery zeptala: „Jééé, vy čekáte třetí?“. Já na to: „Ne, moje třetí čeká venku před školou v kočárku“. Ona, zjevně zaskočená tou trapnou chvílí, se rychle omluvila a v mžiku zaplula zpátky do družiny. …
Před pár dny skončil světový týden kojení a já se musím přiznat, že bych po šesti a půl letech ten svůj nonstop otevřený mléčný bar už nejraději také zavřela. Kdyby tak stačilo na prsa pověsit ceduli PROVOZOVNA UZAVŘENA, ale negramotné dvouleté dítě lačníci po mléku jako opilec po pivu, tato zástěrka rozhodně nezastaví. Kojení je …
Za jednu z nejnáročnějších věcí na svém mateřství považuji neustálý, nikdy nekončící řetězec požadavků. Větu „JÁ CHCI“ bych si mohla nechat vytetovat na čelo, slyším ji totiž prakticky nepřetržitě. Kolem šesté hodiny ranní JÁ CHCI směna začíná. Nejmladší kousek se dožaduje kojení. Rozespale nabízím prso a prosebně zavírám ještě na pár minut oči. Marně. Dítku mléko …
Před mnoha a mnoha lety, (ale ono je to vlastně jen pět let), když jsem ještě neměla děti a mohla jsem si v klidu a svobodně zajít do jakéhokoli obchodu se mi zachtělo, jsem možnost online nákupů příliš nevyužívala. Možná to bylo i tím, že jsem pracovala v centru města obchodům, trhům, stánkům a nejrozličnějším prodejním místům …
