V sobotu jsem dostala opravdu skvělý nápad. Manžel se potřeboval vyspat po noční a já tak chtěla vzít děti někam mimo jeho dosah, respektive vzít je dostatečně daleko z doslechu jejich křiku. Původně jsem myslela třeba na hřiště, park, les, ale nakonec mě napadlo, že jsme už hrozně dlouho nebyli v žádném muzeu. Venku celkem zima, tak proč se raději nevydat za vnitřní zábavou.
Jako malá, jsem milovala brněnské Technické muzeum. Naše děti tam ještě nikdy nebyly a jelikož se mému nápadu na návštěvu technických vymožeností a slibu zábavné herny nebránily, vyrazili jsme.
Musím říci, nebyla to cesta snadná. Jedna máma a tři děti ve věku 5 let, 3 roky a necelý jeden rok, ušila jsem si na sebe bič. První zádrhel nastal už na zastávce šaliny, zapomněla jsem si respirátor. Naštěstí jsem měla hromadu dětských roušek, tak jsem si nasadila jednu růžovou. Sice mě už po chvíli bolely uši z krátkých gumiček, ale prošlo to.
Kde to však málem neprošlo, bylo muzeum. Moc se tu na mou dětskou roušku netvářili, nakonec se jim však zželelo nebohé matky tří dětí, která absolvovala hodinovou cestu s dvěma přestupy v MHD a přeci jen mě pro tentokrát do muzea pustili. Snad by bylo na místě doplnit, že vyžadovali nasazené roušky také u dětí starších tří let. Inu uposlechli jsem a mohli jsme do muzea.
Co mě velice potěšilo, byla cena vstupného. Platí až děti od 6 let, což znamená, že kromě mé osoby, to měli všichni ostatní zdarma. Vstupné nás tak vyšlo jen na 130 Kč. Hned u vstupu je také šatna, kde jsme si nechali oblečení a normálně tu musíte nechat i batoh, ale vzhledem k tomu, že jsem měla kočárek, bylo mi dovoleno dát si jej dospodu kočárku. Ve spodním patře vedle šaten je také jediný prostor, kde se dá jíst a pít.
Dobrá zpráva tedy je, že po celém muzeu se můžete pohybovat s kočárkem a opravdu všude se s kočárkem dostanete. Výtah je tu sice malý, ale nacpali jsme se tam.
Naši prohlídku jsme začali v prvním patře v expozici automobilů a motorek. Tady se dětem nejvíce líbila skutečná historická motorka, na kterou se mohly, jako na jeden z mála exponátů, posadit, a dokonce díky větráku vyzkoušet skutečný vítr ve vlasech. V této části se líbilo i nejmenší Pepči, projela se na plastovém mini autíčku.
Po prohlídce prvního patra jsme zamířili do suterénu, kde měly největší úspěch vodní mlýnky, které nám ochotný zaměstnanec muzea pustil. Ukázal nám také různé parní stroje a několik z nich opět uvedl do provozu. Spodní část muzea je jinak spíše pro větší děti, takže jsme ji po chvíli opustili a přesunuli se do druhého patra, kde je pro mě nejzajímavější část muzea – historická ulička.
Prošli jsme se starou brněnskou ulicí, podívali se do obchodu, do ševcovské dílny, do módního salonu, do hospody, ke kadeřnici či k zubaři. V tomto patře jsme se také setkali s ožívajícím Golemem, který svítil, chodil, a dokonce chrlil kouř. Pro děti největší zážitek, i když trochu strašidelný (po návratu domů, jsem hned musela na internetu hledat video o Golemovi). Ve druhém patře zaujal také telefon propojený s telefonní budkou, po vytočení čísla na klasickém starém číselníku, jsme si mohli pěkně po staru telefonovat.
Nakonec nastal přesun do slíbené technické herny v třetím patře. Tady jsme strávili nejvíce času. Pravda, většinu pokusů děti ještě moc nepobraly, ale to jim nijak nevadilo. Vyzkoušely si vytáhnout pytel po kladce, dělaly bubliny, točily se na kolotoči, pustily si tramvaj, jezdily s autíčkem, vyzkoušely zrcadlovou skříň, optické klamy, malování pískem…
Nakonec jsme kvůli Pepinčině spaní museli asi po třech hodinách z muzea odejít, ale kdybych tam byla jen s většími, jsme tam do zavíračky.
Celkově byl můj dojem z návštěvy muzea velmi dobrý, opravdu i menší děti si tu najdou to své. Jen je možná lepší, vyrazit v lepším poměru dospělých ku dětem, přeci jen si to pak víc v klidu užijete. A můj největší zážitek z muzea – hlídač, který mě opakovaně oslovoval „paní mámo“. Myslela jsem, že toto oslovení patří už jen do pohádek a filmů pro a pamětníky, ale očividně, když jste sama na tři děti, najde své opodstatnění i v současnosti :-D.
Stránky Technického muzea v Brně – https://www.tmbrno.cz/
