Výlet vlakem 1 + 3
V pátek jsem posbírala veškeré své skryté síly, ať už fyzické či psychické, a vyrazila jsem sama s našimi třemi dětmi na výlet vlakem do Rajhradu. Moje kamarádka mě totiž nedávno zlanařila k přihlášení se do turistického kroužku rodičů s dětmi, prý se chodí hlavně po Brně, a světe div se, náš první výlet byl zrovna do Rajhradu.
Musím se přiznat, že jsem dlouho zvažovala, jestli vůbec jet, cesta sama vlakem s kočárkem a dětmi mě teda nijak zvlášť nelákala, ale nakonec jsem Pepču dala do krosny, starší děti vzala za ruku a šlo se. A šlo to :-D.
Vlak jsme stihli, i když jak na potvoru měla naše šalina poruchu (naštěstí až na Maliňáku), při výstupu z vlaku se mezi mnou a dětmi, které už stihly vyskočit na nástupiště, zavřely dveře, ale nakonec jsme se přeci jen všichni dostali ven.
Cesta z nádraží k hřišti
Z rajhradského nádraží jsme se vydali po Masarykově ulici zpět směr Brno, u obecního úřadu odbočili vpravo dolů po ulici Městečko a pak už šli stále rovně přes most až ke klášteru. U kláštera před mostem přes náhon jsme přešli silnici a vydali se po polní cestě až k dětskému hřišti, kde jsme měli sraz s ostatními účastníky výpravy, z nichž většina dojela autem. Cesta od nádraží v Rajhradě k pěknému dřevěnému hřišti u Staré rajhradské pily je dlouhá zhruba kilometr.
Dětské hřiště u Staré rajhradské pily
Hřiště samo o sobě je určitě dobrým výletním cílem pro rodiče s dětmi. Je tu oblíbená lanovka (i když pro menší děti dost vysoká, rodiče jim musí pomoci nastoupit), dále je tu kolotoč, průlezka se skluzavkou, houpačka pro menší i větší děti.
Naproti hřišti je pak pár posilovacích prvků. Jen pár kroků od hřiště pak najdete místní rybník, kde mohou děti pozorovat kačenky.
Bažantnice a medvědí česnek
My se od hřiště vydali kolem rybníka směrem do rajhradské bažantnice. Oplocená obora je přístupná veřejnosti a křižuje ji několik širokých průseků s upravenými cestami. Oborou se dá projet i s terénním kočárkem. Cesta je však klasická polní, nezpevněná, tak pozor na bláto. Po dešti bych sem s kočárkem raději nejezdila.
Cílem naší výpravy do bažantnice byl tentokrát medvědí česnek. Ten tu roste opravdu v hojné míře, místy prakticky není v lužním lese vidět nic jiného než zelenou plochu. Natrhali jsme si pár lístků, vyrobili jsme si léčivou tinkturu proti virovým onemocněním a pokračovali jsme směrem k lovecké chatě uprostřed bažantnice. K medvědímu česneku ještě upozorním, že je opravdu třeba ohleduplnosti. Z každé rostlinky ideálně utrhnout jen jeden lístek, dávat pozor, kam člověk šlape a trhat jen přiměřené množství pro osobní potřebu 😊.
Ohniště u lovecké chaty
U lovecké chaty se nachází menší dřevěný výukový panel pro děti. Pojednává zábavnou formou o životě bažantů. U chaty najdete také posezení a kousíček od chaty pak ohniště, kde jsme náš výlet završili. Opekli jsme špekáčky, v kotlíku jsme uvařili brambory, které jsme posypali medvědím česnekem, z jarních bylinek nám vedoucí naší výpravy uvařila čaj. K tomu nám vyšlo nádherné počasí, co víc si přát 😊.
Hřiště v ulici Městečko
Cestou zpět k nádraží určitě ještě doporučuji stavit se na hřišti v ulici Městečko naproti restaurace U Kašny. Čeká vás tu příjemné oplocené dětské hřiště s prvky pro menší i starší děti.
Tip na závěr
Pokud se nenajíte u ohniště, můžete zajít na oběd do Klášterní Taverny, podle manžela tam vaří moc dobře. Přímo u kláštera se dá také parkovat.
