Dovolená s dětmi, Já-My

(S) Jedním se to lépe táhne

Když se mi narodila první dcera, měla jsem pocit, že se nezastavím, že se nikdy nevyspím, že nestíhám, že jsem unavená, že mám nedostatek hlídání, že nemám čas na sebe…Nesnášela jsem, když mi někdo říkal známou frázi, JEDNO DÍTĚ, ŽÁDNÝ DÍTĚ. Teď se třemi, jsem to začala říkat taky.

Můj dnešní článek je osobní, lehce přehnaný a rozhodně není myšlen nijak zle, vždyť každý někdy začínal. Pokud se vám rovnou nenarodí dvojčata či vícerčata, tak prostě tu jednodětnou fázi vyzkoušet a přežít musíte. Jste-li však právě ve fázi jednodětnosti, buďte prosím k nám vícedětným shovívaví, jako fakt to někdy nemáme lehké a děláme co můžeme :-D.

Nedávno jsme se vrátili z dovolené. Byli jsme na ní my, coby rodiče tří dětí (dále jen vícedětní) a druhá rodina s jedináčkem (dále jen jednodětní). Následující text shrnuje mé hlavní poznatky odlišující jednodětné od vícedětných.

Jednodětní přijíždějí na dovolenou jako první. Okamžitě se zabydlují, vybalují. Vše mají uspořádané na svých místech ještě před příjezdem vícedětných. Vícedětní přijíždějí za soumraku. Doslova se vysypou z auta. Je jich všude plno, jsou hluční, překřikují se. Hromady tašek i dětí odnáší do pokoje, na vybalování není čas.

Jednodětní spořádaně večeří, jejich dítě je i po večeři čisté, jeho okolí zůstává rovněž neznečištěné. Vícedětní večeří na etapy, a tak nějak všude. Jedno dítě u prsu, druhé se dožaduje krmení, třetí běhá s rohlíkem po pokoji a trousí drobky všude kolem sebe. Naštěstí to po něm později alespoň částečně vysaje nejmenší. Zvládne i nějaký ten chlup…

Večerní hygienu provádí jednodětní v poklidu, pečlivě, důkladně. Učesaní, navonění, v čistém pyžamku jsou za chvíli připraveni do lože. Vícedětní provádějí hygienu rušně, rychle a ve stylu po nás potopa. Plave celá koupelna. Česání ani čisté pyžamko rozhodně není jejich prioritou.

Uspávání. Jednodětní přečtou pohádku, počkají až dítko usne a mají padla. Jednodětní odcházejí do společenské místnosti za dospělou zábavou. Vícedětní ukojí nejmladší, následně co nejtišeji vypráví pohádku zbylým kouskům a snaží se je krotit v jejich hlasitých projevech. Marně, nejmladší článek vzbuzen, následuje další kojení, další uspávání, další čekání, než všichni usnou, aby to nakonec dopadlo tak, že usnou také rodiče. Vícedětní již do společenské místnosti nedorazí.

Budíček. Vícedětní vstávají jako první. Při prvním pípnutí jakéhokoli z dětí je třeba ihned opustit pokoj, jinak hrozí probuzení ostatních. Jednodětní strach z probuzení dalších obyvatel pokoje neřeší, spí v klidu dál, dítko pouze přiberou k sobě do postele případně mu pouští tablet.

Chystání na výlet zvládají jednodětní bravurně. Oblečení, obutí a s připraveným batohem přešlapují v dohodnutý čas před chalupou. Vícedětní zmateně běhají po chatě, hledají věci, přehrabují se nevybalenými taškami, oblékají děti, aby je vzápětí znovu převlékali, protože téměř vždy se někomu stane nehoda. Batoh na výlet je narvaný k prasknutí, něco se stejně vždy zapomene. Vyráží se se zpožděním, za což se vícedětní cítí před jednodětnými trapně.

Tempo výletu udávají jednodětní. Hrdě kráčí v čele výpravy, v případě únavy dítě poponesou. Nosiči se dokonce mohou střídat. Vícedětní jsou beznadějně pomalí. Ač se nejmladší dítě neustále nese, nestačí to. Nést se chtějí všechny. Pořád někoho bolí nožičky, pořád někdo padá, pořád někdo křičí. Z výletu na hodinu je výlet půldenní.

Oběd v restauraci snědí jednodětní ještě za tepla. Než vícedětní nakrmí všechny hladové krky, mají svůj oběd pochopitelně studený. Nevadí, jsou na to zvyklí. Jednodětní platí a chtějí se zvedat od stolu, vícedětní teprve začínají jíst. Jejich děti mezitím pobíhají po restauraci a jsou jak jinak než hluční.

Po návratu do chaty dávají jednodětní dítko spát a mají dvě hodiny jen pro sebe. Vícedětní dávají spát jedno z dětí a mají čas pro zbývající dvě. Na sebe už dávno čas nemají, jsou na to zvyklí.

Úklid chalupy zvládají jednodětní bravurně, nikde po nich nezůstává nepořádek. Vícedětní naopak zanechávají nepořádek všude, nestačí uklízet s myšlenkou na to, že uklidí později, až se zbaví dětí. Než se k tomu v pozdních večerních hodinách dostanou, uklidí mezitím za ně jednodětní. Říkají, že to dělají rádi. Vícedětní se kvůli tomu stejně cítí trapně.

Dětské scény nastávající během dovolené řeší jednodětní v poklidu, dítěti vše trpělivě vysvětlí, vyříkají si to, v případě nouze dítě odtáhnou mimo zraky zvědavých pozorovatelů. Vícedětní jsou v koncích, neb dětské scény mají často charakter vlny tsunami, a tak jeden výlev plodí další a odtáhnutí většího množství vztekajících se dětí z centra dění je prakticky nemožné. Tím spíše, když máte na břiše dítě v nosítku.

Jednodětní se vrací z dovolené relativně odpočatí s pocitem, že plány na dalšího potomka asi ještě přehodnotí, nebo minimálně odloží. Vícedětní se vrací z dovolené s pocitem, že by potřebovali další dovolenou a už cestou žhaví telefon s prosbou babičkám o co nejdřívější možné hlídání. Nemohou se navíc zbavit dojmu, že udělali někde chybu ve výchově. Příště snad raději pojednou sami, neb, kde není srovnání, není, co k řešení. Ach ta sladká nevědomost…

Jo a nejhorší jsou obchody se suvenýry! Ty by měli v rámci zachování duševního zdraví vícedětných zakázat :-D.

Taky Vás může zajímat...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *